Registrovaní uživatelé
0 online - více info

Login:

Heslo:

Přihlásit se zde

Jazykové verze:

Drabble de Blanch - Pekař Berkovec

Pekař Berkovec :: Autor: Blanch
z povídky Drabble de Blanch
Žánr: Humor, Parodie, Faktografie
Žánr2: Bloodplay
Postavy:



Přístupnost: pro všechny
Obdobi: Není důležité
Kapitola: 38 z 53


37. Kapitola || 39. Kapitola

Byl to jednou jeden pan Berkovec,
odmalička přál si pečivo jenom péct,
a tak mi věřte, že tohle není kec,
stal se tedy pekařem a měl velkou pec.
Denně měl čerstvé bochánky i chléb,
při pečení vždy zrychlil se mu tep.


Každé ráno pekl housky,
krájel vánočku na malé kousky,
obdařil maminky, tatínky i jejich děti,
byl dobrák od kosti, neublížil by kuřeti.
Bohatým prodával, chudým dal,
a tak denně vyprodal.


Jednoho rána, to pekl rohlíky,
nevěda chyby, narazil do kliky,
dvířka od pece rozevřená ladem stojí,
a dým jako včely pekárnou se rojí.
Pan pekař Berkovec,
opomněl hlavní věc.


Oheň a kouř v místnosti se honí,
pekařovy oči slané slzy roní.
Pokus o útěk se vůbec nezdařil
a pekař dovádí, proč raději nevařil.
A tak pekárna uzavřená jako klec,
plnila se hroudou jménem Berkovec.


Dech se zkrátil a zanikla slova,
z paní Berkovcové je tedy vdova.
Co nyní pobírá tak nízký důchod,
namísto pekařství je teď jen průchod.
Dlažební kostky plné jsou sazí,
tak zčernalý krámek město kazí.


To byl kdysi pekař, co měl pec,
upekl se k snídani a lá Berkovec.
Pekárna toho dne lehla popelem,
mít obchod s pečivem, to bylo vždy jeho snem.
A tak skončil ten, co srdce chlebu zaprodal,
už chudým nedával, bohatým neprodal.

Počet přečtení: 883 krát
Hodnocení: 10.00 [2 hlasů]
37. Kapitola || 39. Kapitola
Vydáno: 17.09.2007 18:28 :: Aktualizováno: 17.09.2007 18:28

Hodnocení kapitoly
Hodnotit mohou jen přihlášení uživatelé.
Komentáře u kapitoly

Blanch dne 04.12.2007

Všem vám děkuji za vaš komentáře, a´t už jsou jakékoliv, mé morbidní já, které žij hřbitovy a skládá nechutné básničky, plesá nad takovými reakcemi. Je až neskutečné, kolik lidí miluje hřbitovy stejně jako já. Vždycky s Morganou Ehran chodíme sedat na zeď, na podzim jsme tam ještě bývaly do jedenácti, dokud nemusela domů, je to tam kouzelné, máme tu úžasný hřbitov.




Dark side of the moon dne 19.09.2007

Teda Blanch, nechceš založit nějakej klub lidí, co rádi chodí na hřbitov a provádí na něm takovýhle věci? Myslim, že by se našlo hodně nadšenců:-) zvlášť pokud hřbitovy vyvolávají takhle ujetou tvůrčí náladu:-P :-)). Moc krásná básnička!




nes dne 18.09.2007

Ahoj já moc tvá díla nečtu, ale když jsem se dívala na tvůj profil, tak jsem zjistila, že jsi taky z Opavy. Kam chodíš na školu? Možná se známe;-)




Viviane dne 18.09.2007

Blanch: Na morbidní básně jsi expert :-))) Takhle byla, jako vždy super. Prostě, ze života.
Darao: Dneska je tak krásně zataženo a ten hřbitov, na kterej se koukáme z okna je dokonalej ;-)) Jo, taky jsem si říkala, že by to nebylo marný udělat si zase procházku po hřbitově. Tam je vždycky klid.




darken dne 18.09.2007

Hřbitovy jsou dobré, zvláštní a tajemné, taky bych tam byla každý den, ale ten náš je pěkně frekventovanej a co mám pak říkat, proč tam furt dřepim, když mi tam nikdo neleží...
Básnička mi nijak morbidní nepřišla, spíš úsměvná...




Darao dne 17.09.2007

Ach Blanch tím hřbitovem jsi mi připomněla minulý rok ve škole. Při těch dlouhých, nudných, nezáživných přednáškách jsem se koukal ven na hřbitov a říkal jsem si: jaké by to bylo krásné.
Hřbitovy jsou fakt krásná místa, ale nemyslím to tak jako že je to tajemné a atd... Pro mě je hřbitov jako park, místo, kde je klid a kde můžeš v klidu bejt a nikdo tě neobtěžuje. A taky sem si tm jako malej hrozně rád hrál.
A taky trochu k básni. No i s tou si mi vrátila malou vzpomínku na dětství a to být jednou pekařem. (No tak ještě jsem chtěl být kosmonautem a popelářem) No a to, že je to trošičku morbidní... mám rád konce, kde se umírá.




BlackLacrymosa dne 17.09.2007

Ježiš to je úžasný=) Asi skáknu na hřbitov=) Já zbožňuju morbidity. A jsem úchylná, no řekněte kdo z vás v hodině biologie psal říkanku o vraždícím psychopatovi se sekáčkem na na maso, co shání plutonium a posílá na vás mravence, co vás pokoušou=)
PS: Začínám vidět nevýhody dvou identit. Takhle mě nikdo nezná a to se mi nelíbí (takovej žlutej nakrknutej smajl jak je na vsevjednom)




teraxa dne 17.09.2007

Hahaha asi budu v tomhle stejna jako ty, ale prave tohle se mi vazne libi navic me to dost pobavilo. Mno jsem proste stary cinyk :)




Blanch dne 17.09.2007

:))) Řeknu ti jedno..my se s Morganou domluvily, že v létě na tom hřbitově přespíme ve spacácích :) Je to tam prostě úžasné, já hřbitovy miluju...





Welvia dne 17.09.2007

Pokud jsi Ty úchylná a morbidní, pak mi pověz, co jsem já. Nechápu lidi, co se na hřbitovech bojí. Já tedy tahle místa posledního odpočinku vyloženě zbožňuji a když někde náhodou narazím na nějaký hřbitov, musím tam zaskočit. A všichni moji přátelé jsou ve skrze stejní. Možná proto si o nás spousta lidí myslí, že jsme exoti. Což taky jsme, myslím. (úsměv)
Říkanka mě pobavila. Nepřijde mi morbidní a ani nijak závratně dobrá, ale je to docela zábavné počtení, jen co je pravda. (úsměv)




Blanch dne 17.09.2007

:)))
Děkuji.
Já mám tedy hodně básniček takovýchto..mám ty morbidní nejraději a skládám nejčastěji právě takové. Je ale fakt, že většinou v nich trápím nějaká zvířátka..i když je jedna zase o kanibalismu :))
Já se uvrtávám ve všem..píšu snad cokoliv, co mě napadne, nezáleží na žánru a postavách..když to přijde, tak to přijde.
Ještě jednou díky.




Clemenza dne 17.09.2007

Netýka sa to HP, ale je to čudne krásne. Fakt morbidne pekné.
Zatiaľ som čítala len tvoje slashovky, vidieť že si trieda vo všetkom.




Reklama



© 2006 Fanfiction.PotterHarry.Net


Design made by watatsumi.net ~ Powered by Weall
Textová reklama: Golfové vybavení | Figurky a repliky | Střední škola Tábor | Textil Outlet Planá nad Lužnicí |

Disclaimer: All publicly recognizable characters, settings, etc. are the property of their respective owners.
The original characters and plot are the property of the author. No money is being made from this work.
No copyright infringement is intended.